Vzácný rožmberský třídukát ve 12. aukci Macho & Chlapovič

V průběhu 2. poloviny 16. století se Vilém z Rožmberka stal nezpochybnitelnou politickou autoritou a pro své umírněné postoje všestranně respektovaným předákem české stavovské obce. A to přesto, že jeho katolické vyznání bylo v rozporu s většinovou evangelickou orientací výrazné většiny šlechtických rodů. Vzhledem ke katolické orientaci byl naopak velmi přijatelným partnerem   pro rakouské i španělské Habsburky a katolickou církev. Budování politické pozice přinášelo ohromné finanční nároky na reprezentaci rodu a úhradu provozních výdajů rožmberského vladaře. Ani výnosy ohromného panství nedokázaly dlouhodobě tyto výdaje pokrýt a celý podnik musel být financován půjčkami.

Nákup rychlebského panství s funkčními zlatými doly a mincovním právem v roce 1581 představoval ze strany Viléma z Rožmberku logický krok. Zisk mincovního práva a možnost ražby vlastní mince umožnila Rožmberkovi společenský vzestup mezi nejvlivnější evropskou šlechtu. Zároveň existovala naděje, že důlní podnikání bude ziskové a celý záměr se podaří realizovat bez dodatečných nákladů. Velmi brzy se však ukázalo, že rychlebské doly jsou za zenitem své slávy a stále rostoucí náklady na dolování nestačí na pokrytí nákladů. Místo ražby rychlebského zlata proto docházelo v mincovně často pouze k přemincování uherských dukátů. Taková praxe měla daleko do ekonomicky výnosného podniku, zato splňovala politické a společenské zadání. Rožmberská komora mohla politicky citlivé platby provádět vlastní mincí.

Možnost prostřednictvím vlastí ražby mincí propagovat své společenské a politické postavení využil Vilém z Rožmberka bohatě v polovině osmdesátých let. V červnu 1585 mu byl španělským králem společně s císařem Rudolfem II. slavnostně udělen Řád Zlatého rouna. Vilém byl na vrcholu své politické kariéry. V rychlebské mincovně nechal razit reprezentativní mince i medaile, které měly umocnit tuto významnou událost a využít jí k další propagaci rožmberského rodu. Na běžných dukátech se objevil Řád Zlatého rouna ve spojení s rožmberským znakem a zůstal na nich až do roku 1592, kdy Vilém zemřel. Z propagačních důvodů byly ale raženy zejména násobky dukátů ve váze 6, 5, 4, 3 a dvoudukátu. Pro ražbu byly vyrobeny zcela nové velmi reprezentativní mincovní kolky. Na líci je vždy Vilémův portrét s řádovou kolanou,  na rubu se střídají motivy tzv. „rožmberského jezdce“ a rožmberského znaku ve dvou provedeních, vždy opět doplněné o Řád Zlatého rouna. Všechny tyto ražby jsou velmi vzácné, v řadě případů unikátní. I v nejvýznamnějších světových sbírkách jsou zastoupeny pouze jednotlivými kusy. Pod položkou 66 12. aukce Macho & Chlapovič bude dražen unikátní třídukát 1585 s rožmberským znakem a latinským opisem „Vilém, vládce domu rožmberského / rychlebská zlatá mince“. Na líci vedle Vilémova portrétu si nezvyklý nominál jeho někdejší majitel označil třemi ryskami. Bezpochyby, aby nedošlo k záměně s vizuálně zcela shodným dvoudukátem raženým ze stejných razidel.

Opis ražby napovídá, že se jedná o minci, nikoli medaili. Vzhledem ke své výjimečnosti ale svou funkci oběživa plnily tyto ražby jen vzácně. V nálezech mincí se s nimi, na rozdíl například od násobků dukátů valdštejnských, vůbec nesetkáváme. Jejich výjimečné postavení dokládá i soupis pozůstalosti Zachariáše z Hradce, pána na Telči (+1589). Stranou od ostatní hotovosti měl uloženo několik dukátů „od pana z Rožmberka“, bezpochyby rožmberských.