Dobrý večer, děkuji za reakci na článek, ačkoliv je nesouhlasná. Co se týká počtu známých bankovek s touto výrobní vadou, měl jsem možnost vidět jeden exemplář u prodejce na veletrhu Sběratel v Praze několik let nazpět, jeden exemplář v dnes již neexistující soukromé sbírce a jeden kus vidět na xerokopii. Pokud k tomu připočtu bankovku prodanou na aukru, dostávám se k číslu 4 kusů. V článku byla podána informace „asi kolem 5 exemplářů“, což vystihuje i předchozí informaci. Vzhledem k tomu, že nevylučuji pravděpodobnost existence i dalších mně neznámých exemplářů, byl odhad na trhu existujících kusů definován jako „asi kolem 5 nebo maximálně do 10 exemplářů“. Tato výrobní vada vznikla s největší pravděpodobností pouze na jednom celém tiskovém listě pří tisku této bankovky, je však velmi nepravděpodobné, že by se zachovala větší část z takto zhotoveného počtu 24 kusů vytištěných vadných exemplářů a neukázaly se v minulých letech častěji na sběratelském trhu (bankovky 1000Kč byly tištěny v tiskových listech o 24 bankovkách - 6 řad o 4 sloupcích). Kategoricky si musím stát za tím, že chybotisk a tisková vada (vada tisku) jsou dvě zcela odlišné kategorie. Tvrdit (jak píše reagující uživatel „chybotisky“), že jde „o pojmenování jednoho a toho samého“, je jako míchat hrušky + jablka se stejným tvrzením. Co se týká definování pojmu „chybotisk“, podívejme se do blízkého oboru filatelie zabývající se již poměrně dlouhou dobu (více jak 100 let) také vlastně tištěnými ceninami a mimo jiné i terminologií při jejich sbírání, podobně jako je tomu kratší dobu u notafilie. Za chybotisky se zde označují ve většině případů známky vytištěné v odlišné barvě než byla známka oficialně vydána (dvě možnosti vzniku) nebo známka byla vytištěna na papír odlišné barvy, případně známka byla opatřena chybně přetiskem určeným např. pro známku jiné nominální hodnoty nebo např. vzniklou chybnou výrobou přetiskové desky. Velká škála ostatních chyb a vad z výroby poštovných známek jsou většinou označovány jako nahodilé vady, deskové vady nebo tiskové vady (výrobní vady). Mezi nahodilé a deskové vady jsou řazeny převážně vady (odchylky) ve vytištěné kresbě známek. Mezi tiskové vady (také nazývané výrobní), patří vady vzniklé při samotném tisku známek (nebo jiné výrobní fázi např. následné perforaci) a jsou tam řazeny například: dvojité tisky, nedotisky, posunuté tisky, nekompletní tisky (u vícefázových tisků), složky papíru, přeložky papíru, obtisky… atd. Do této poslední skupiny spadá zcela jednoznačně i uvedený chybný (nekompletní) tisk 1000 Kč bankovky. Zda budeme tuto vadu tisku v popisu označovat „závada neotištěním tmavě fialové barvy na vložený papír“(jak bylo uvedeno v článku) nebo „k vynechání jedné celé tiskové operace /fáze/“ jak uvádí oponent, již nezmění nic na zařazení takto vytištěné bankovky do tiskových (výrobních) vad tisku. S pozdravem Martin Rozhoň
chybotisky
s článkem nesouhlasím v řadě ohledů: - zajímalo by mě, odkud autor čerpal informace o počtu známých resp. maximálně existujících kusů, - autorovo chápání pojmu chybotisk je zvláštní, osobité. Podle autora je možné chybotiskem označit pouze bankovku, při jejíž výrobě byly použity (zaměneny) tiskové prostředky pro dva různé nominály zároveň. S tak úzkým výkladem pojmu nesouhlasím, - při tisku nedošlo k "neotištění tmavě fialové barvy" ale právě k vynechání jedné celé tiskové operace (fáze), hlubotisku, - právě u Zaire je obtížné mluvit o chybotisku, protože vada této bankovky nevznikla při tisku, ale při výrobě bankovního papíru. Jedná se tedy o chybotisk v nejširším možném významu slova, autor tvrdí opak, - autor k mému úžasu operuje s pojmy chybotisk a tisková vada (vada tisku) jako s dvěma odlišnými kategoriemi. Podle mě jsou oba pojmenováním jednoho a toho samého. -