Vzácný brněnský tolar Ferdinanda II.

V Moravském zemském muzeu, konkrétně v Dietrichsteinském paláci(Brno, Zelný trh 8, 1. patro), proběhne v úterý 25. června 2013 od 17:00 křest repliky této vzácné ražby spojený s přednáškami numismatiků Dagmar Grossmannové a Jiřího Mitáčka. Akce je přístupná i pro veřejnost.

Plánované přednášky jsou následující:
Brněnská mincovna v období tolarové měny (Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D.)
Brno ve středoevropských souvislostech na počátku 17. Století (Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D.)

Repliku vzácného brněnského tolaru Ferdinanda II. z roku 1621 razí Česká mincovna letos v červnu na základě předlohy pravé mince poskytnuté Moravským zemským muzeem. Limitovaný náklad ražby byl stanoven na 1000 kusů. Replika váží jednu trojskou unci stříbra a zakoupíte ji v nové brněnské prodejně za 1450 Kč.

K historii této původní tolarové ražby

Činnost brněnské mincovny byla v 17. století obnovena po více než sto letech v roce 1619. Mincovna našla své místo v paláci olomouckého biskupa kardinála Františka Dietrichsteina na Zelném trhu. Nejzajímavější brněnskou ražbou z doby třicetileté války je tolar datovaný rokem 1621. Dochované exempláře známe v podobě odražků na čtvercovém střížku (klipě). Lze tedy předpokládat, že šlo o ražby zkušební či reprezentační, které nebyly určeny pro peněžní oběh. Historie ražby mincí zde není příliš dlouhá. V letech 1646 - 1648 bylo od mincování v Dietrichsteinském paláci upuštěno.
Na lícní straně mince je umístěna stojící rozkročená korunovaná postava panovníka držícího v pravé ruce žezlo, v levé říšské jablko. Na spodním okraji pak vidíme drobná písmena „GR“ (značka "řezače želez"). Rubové straně dominuje císařský orel s výraznou korunou, zasahující do opisového mezikruží. Prsa orla zdobí složitý štít se znaky zemí, v nichž tehdy obě větve Habsburků vládly, obtáčený řetězem Zlatého rouna. Dole pod říšským orlem je v opisovém mezikruží umístěn habsburský rodový erb. Před letopočtem („1621“) jsou nad sebou drobná, navzájem spojená písmena „HP“ (značka mincmistra Hanse Pecze).
Latinský opis se jménem a titulaturou vydavatele začíná na horním okraji líce a přechází na rubovou stranu, proto je třeba jej číst jako jeden celek: FERDINANDVS . II. D[EI] . G[RATIA] . R[OMANORVM] . I[MPERATOR] . S[EMPER] . A[VGVSTVS] . G[ERMANIAE] . H[VNGARIAE] . B[OHEMIAE] . REX . ARCHID[VX] . AVS[TRIAE] . DVX . BVR[GVNDIAE] . MA[RCHIO] . MO[RAVIAE] . 1621. Do češtiny lze tento opis volně přeložit následovně: Ferdinand Druhý, z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše, král německý, uherský, český, arcikníže rakouský, vévoda burgundský, markrabě moravský 1621.

Použité informace a fotografie byly převzaty z www.ceskamincovna.cz.